Vize

Přechod na křižovatce Bělehradské s Wenzigovou. Zde vznikne nová lávka pro pěší a cyklisty, jež spolu s úpravou směru provozu Wenzigovy zásadně zlepší propojení Nového Města a Vinohrad.

Praha 2 je nejhustěji osídlenou městskou částí. Vedle chodců jsou zde i cyklisté, kteří se potřebují odněkud někam dostat. Ne vždy je to ale jednoduché a bezpečné. Na dvojce můžeme stále ještě najít překážky, které pohodlný pohyb po naší městské části ztěžují. Z velké části je příčina tohoto stavu v minulosti. „Našim úkolem ale je hledat řešení a bariéry odstraňovat, což dlouhodobě děláme“, zdůrazňuje zástupce starostky Ing. arch. Václav Vondrášek. Jednou z takových možností je bezbariérové propojení Zvonařky s Karlovským předmostím lávkou pro pěší a cyklisty. Výraznou pomoc toto řešení představuje i pro invalidy a maminky s kočárky. Pro pěší není jednoduché se dostat k nově upraveným prostorám Bastionu či zahrady Ztracenka nebo kostelu Panny Marie a Sv. Karla Velikého. Cyklisté se po přejetí Nuselského mostu nebo po zdolání Folimanky prodírají frekventovanými ulicemi, často nebezpečně v protisměru nebo po chodnících. „Staré chyby státu i vedení města se snažíme napravit, abychom k sobě měli blíže.

Radnice Prahy 2 zpracovala Generel cyklistické dopravy, vymezující doporučenou síť cyklotras na tomto území. Trasy jsou navrženy tak, aby navazovaly na celoměstský systém a co možná nejefektivněji jej doplňovaly. Jsou vedeny tak, aby území městské části vhodně propojily a umožnily průjezd co nejjednodušším a nejbezpečnějším způsobem.

„I když cyklistickou dopravu hodnotíme jako velmi příznivou z hlediska ekonomických a ekologických vlivů, jako centrální městská část zároveň vnímáme determinující podmínky pro její rozvoj. Území Prahy 2 je typickým příkladem složitého systému městské dopravy. Prochází tudy tři trasy metra, protíná ho Severojižní magistrála, nachází se zde hustá síť povrchových linek MHD, vytížený dopravní uzel I. P. Pavlova a také kolejiště hlavního vlakového nádraží. S přihlédnutím k velkému množství úzkých jednosměrných ulic a nedostatku parkovacích míst je obtížnost řešení cyklistické dopravy v Praze 2 zřejmá. Proto vznikl tento Generel cyklistické dopravy, díky němuž by měly být při územním plánování zohledněny potřeby cyklistů,“ říká zástupce starostky pro oblast dopravy Jan Korseska.

Vedení Prahy 2 již dlouhá léta upozorňuje na neúnosnost a neudržitelnost dopravního přetížení Legerovy ulice. Budeme prosazovat změny, které pomohou zklidnit dopravu a zároveň zachovají vysoký komfort dopravní obslužnosti. Magistrálu je třeba celkově a systémově přebudovat, dílčí úpravy nestačí.

Radnice nechala zpracovat studii humanizace Severojižní magistrály v Praze 2 a prosadila alespoň její dílčí zúžení. Dále se pak spolu s podobně postiženými městskými částmi zasadila o další stupeň humanizace Severojižní magistrály. Městské části Praha 2, 4, 7 se shodují na podpoře převážně povrchového vedení Severojižní magistrály. V zájmu jejího „polidštění“ navrhují co nejrozsáhlejší odstranění podélných i příčných bariér pro bezmotorovou dopravu a oživení parteru dotčeného území. Kvůli snížení hlukové zátěže dále doporučují pokračovat v pokládání nízkohlučného povrchu a v každém případě zvýšit podíl zeleně.

I když humanizace Severojižní magistrály vyžaduje komplexní kroky, mnohé změny k lepšímu by bylo možné realizovat už nyní, jak vysvětlil zástupce starosty Prahy 2 Ing. arch. Vondrášek: „Všechna auta, která nyní jezdí z jihu po magistrále přes centrum na druhý břeh Vltavy a opačně, by mohla využívat oba okruhy v této části města již dokončené. Existuje tedy jiná alternativa, než cesta přes památkově chráněnou oblast města. Je však třeba, aby hlavní město v tomto ohledu zavedlo efektivní opatření. A doufáme, že na základě společného memoranda se podobné kroky začnou realizovat.“

Vedení Prahy 2 se razantně postavilo proti uzavření některých ulic, které by přivedlo další dopravu na její území. Nepřipustilo ani výstavbu tzv. krátkého tunelu před Muzeem, který by sice pomohl cizincům na Václavském náměstí, ale Prahu 2 by ještě více poškodil. Radnice prozatím rovněž zabránila změně územního plánu, v jejímž důsledku budoucí Dvorecký most neměl sloužit automobilové dopravě. Tato změna by jen zakonzervovala současný stav, kdy je automobilová doprava mezi Prahou 4 a Prahou 5 vedena přes území dvojky. Praha 2 však nesmí sloužit jako čekárna stojících a kouřících aut, na dvojku jich lze pustit jen tolik, kolik projede bez dlouhých kolon.

Největší překážkou včasného zklidnění byly také samozřejmě spory kolem dostavby tunelu Blanka. Tunel měl být původně zprovozněn na jaře 2014. Výstavba však byla přerušena kvůli sporům mezi firmou Metrostav a hlavním městem Praha. Celý komplex byl uveden do provozu až 19. září 2015.

Osobní auto spotřebuje na 10 km jízdy 900 litrů kyslíku. Stejné množství vystačí člověku téměř na tři dny. A jeden strom dokáže vyprodukovat 1000 litrů kyslíku denně. Srozumitelné údaje, motivující k další výsadbě stromů, a to nejenom v parcích a zahradách. Vedle důkladné rekonstrukce parků se vize zelené dvojky začíná rozvíjet také v ulicích.

Přestože stromy v ulicích by měly být v péči Magistrátu hlavního města, bere Praha 2 iniciativu do svých rukou a bude v tom pokračovat. Praha 2 ze svého rozpočtu vyčleňuje každoročně prostředky na obnovu zeleně v ulicích. Díky tomu již bylo v ulicích i parcích Prahy 2 vysazeno přes 900 nových stromů. „Celkem jsme jich v období 2007-2014 vysadili více než 650 a v období 2015-2015 dalších 262 (141 ks do ulic a 121 do parků) a ve vysazování stromů a zeleně budeme nadále pokračovat,“ říká zástupce starostky Ing. arch. Václav Vondrášek.

Do každé lokality byl vybrán vhodný druh.

Na Albertově a ve Studničkově ulici je to líska turecká, na Švihance višeň turecká, v Londýnské a Slovenské lípa evropská. Akáty byly vysazeny v Sokolské (bílý) a v Uruguayské (červený beztrnný). V Kladské, Lublaňské a ve Wenzigově ulici rostou javory babyka nebo mléč. V ulici Na Kozačce se objevil habr obecný, v Šumavské jilm Lobel a v ulici Anny Letenské ambroň západní.

Praha je přeplněná auty. To vidí každý, kdo jde pěšky, kdo chce někam dojet a zaparkovat. Ano, jízda autem je pohodlná. Někdy je i rychlá, ale někdy také ne. A už vůbec není ekologická. Moderní velkoměsta se proto snaží podporovat rozvoj veřejné dopravy. I v Praze máme metro, budují se nové stanice, můžeme jezdit autobusy a dokonce i vlaky. Ale ještě mnoho schází k tomu, abychom se mohli spolehnout na městskou a příměstskou dopravu tak jako Londýňané nebo Berlíňané.

Jedním z kroků správným směrem by bylo znovuzavedení tramvajové linky na Václavské náměstí. Dnes již nikdo nepochybuje, že její zrušení v roce 1980 bylo velkou chybou. Tramvaje jezdily po Václavském náměstí již od roku 1884. Dnešní mladá generace si však už ani nemůže pamatovat, jaké to bylo svézt se tramvají z Vinohrad až na Václavské náměstí. Nezná cinkot červených vozů oživující střední pruh Václaváku. Vrácení tramvají na Václavské náměstí je jedním z možných řešení problému mnoha občanů, o které se zasazují zastupitelé za ODS na Praze 2. Částečně by se tím obnovilo v minulosti násilně přerušené spojení mezi Vinohradskou ulicí a „Václavákem“.

„Praha 2 zavedení této tramvajové tratě jednoznačně podporuje, neboť by také přineslo úlevu neúnosně přetíženému dopravnímu uzlu na náměstí I. P. Pavlova a celé Ječné ulici,“ řekl Ing. arch. Vondrášek, místostarosta Prahy 2. Byl by to zároveň krok kupředu v tolik potřebné humanizaci Severojižní magistrály a k oživení prostoru mezi oběma jejími větvemi. Názory na vedení tramvajové trati po Václavském náměstí se značně liší, co se týká trasy a umístění kolejí. Odborníci se neshodují na tom, zda umístit koleje do středového pruhu či naopak k chodníkům. Někteří považují středovou variantu, platnou ještě v 70. letech 20. století, za méně bezpečnou a dávají přednost verzi z počátku 20. století, kdy koleje vedly blíže k okrajům náměstí.

Nedávno byl mezi starou a novou budovou Národního muzea položen první úsek kolejí. Ten by měl být do tří let napojen na trať ve Vinohradské a Škrétově ulici.

Další zlepšení, které ODS Prahy 2 podporuje, je návrh přemostění nad ústím Vinohradského tunelu. Tam by mohla vzniknout pohodlná pěší trasa, díky níž by se chodci vyhnuli procházení nevábnými podchody. Cesta by tím pádem byla nejen rychlejší ale i příjemnější.

Ti, kdo rádi cestují a poznávají cizí země, jistě už viděli nějaký výtah ve městě nebo dokonce v přírodě.

Například malebný venkovní výtah v centru Lisabonu nebo výtahy mezi jednotlivými úrovněmi svažitého Monte Carla. Podobné výtahy, které turistům usnadňují pohyb, je možné vidět také v alpském středisku Tignes nebo ve Flaine postaveném ve stylu Bauhausu. V Berlíně se lze projet proskleným výtahem uprostřed 25 metrů vysokého akvária, v Číně Výtahem sta draků 330 metrů vzhůru podél skalní stěny v provincii Chu-nan.

Kdo žádný z těchto výtahů neviděl, ale nemusí být zklamaný. Možná, že v dohledné době se mezi místa s městským výtahem zařadí i Praha. Tento výtah by ovšem nebyl pouze efektní atrakce, ale stal by se jedním z dalších prvků řešení komunikace přes magistrálu.

ODS na Praze 2 dlouhodobě prosazuje realizaci projektu pěšího spojení Hlavního nádraží se Španělskou a Italskou ulicí. Proč? Od doby vybudování Severojižní magistrály je nádraží prakticky odříznuto pro pěší z Prahy 1, 2 i 3. Například spěchající chodci, směřující k nádraží od Vinohradské třídy, jsou nuceni chodit po úzkém obrubníku Legerovy ulice, přelézat zábradlí a riskovat tak své zdraví nebo dokonce život.

Vedení Prahy 2 na problém dlouhodobě upozorňuje a nechalo vypracovat studie možnosti pěšího propojení. Na jejich základě navrhuje Praha 2 problém řešit vybudováním výtahu a schodiště do křížení ulic Španělské a Kunětické a jejich pozdější doplnění o eskalátory. Přitom je nezbytné zajistit bezbariérový přístup z Prahy 2 a dořešit způsob odbavení v rámci nových vstupů do železniční stanice.

Zeptali jsme se několika z vás, jak by se vám líbilo dojet na Hlavní nádraží výtahem. Z naší malé ankety vyplývá, že občané by takovou možnost uvítali. Výtah by byl navíc pražským unikátem a mohl by se tedy stát i vyhledávanou turistickou atrakcí.

„Nemáme nic proti tomu, když výtah zaujme také turisty. To, co nám ale především leží na srdci, je bezpečnost a pohodlí našich občanů,“ řekl Jan Recman (ODS).

O tom, jak byla revitalizace parků Prahy 2 úspěšná a smysluplná, jak zlepšila kvalitu života, se může každý obyvatel dvojky přesvědčit na vlastní oči. Dalším záměrem současného vedení radnice Prahy 2 je obohatit a propojit zeleň městské části od parku Folimanka a oblasti Botiče, přes Bastion Novoměstského opevnění, zeleň pod hradbami opevnění, zahradu Ztracenka, východní a západní část albertovského svahu, zahrady u Panny Marie bolestné a botanickou zahradu až po Karlovo náměstí. Realizace takovéto „zelené vlny“ by, mimo jiné, výrazně zlepšila ovzduší v městské části.

Ing. arch. Václav Vondrášek (ODS) připravil návrh rekonstrukce, která zpřístupní další významné parkové plochy občanům.

Po revitalizaci a rekonstrukci zahrady Ztracenka a Bastionu XXXI mohou i na albertovském svahu vzniknout zahrady s pobytovými loukami a travnatými terasami, místy pro pořádání venkovních výstav a s odpočinkovými a vyhlídkovými platy. Podél severní strany hradeb je plánován park Horská. Při jižní části hradeb na celkovou revitalizaci zeleně navazovuje další část rekonstrukce parku Folimanka. Zrekonstruován je již pás horní části parku podél hradeb. Vznikne zde Promenáda pod hradbami, aby se lidé mohli procházet podél celých hradeb a vystoupit na Bastion nebo do parku Horská. Přírodní terasy Sluneční stráně pod hradbami byly letos zrekonstruovány a zpřístupněny pro veřejnost.

Také Karlovo náměstí čeká rekonstrukce a ODS Prahy 2 hodlá tlačit na vedení hlavního města Prahy, aby její termín byl dodržen.

Starostka Jana Černochová (ODS) záměr radnice shrnula: „Nespokojili jsme se jen s úspěšným dokončením rekonstrukce parku Grébovka, chceme, aby se naši občané mohli těšit ze zeleně a relaxovat v parcích na celém území Prahy 2.“ ODS Prahy 2 tak jasně dává další zelenou zlepšování životního prostředí na dvojce.